VÝBĚR BOWDENU, INSTALACE A ÚDRŽBA

VÝBĚR BOWDENU, INSTALACE A ÚDRŽBA

Bowden je vodič svařovacího drátu. Často se označuje taky jako spirála. Správný výběr bowdenu ovlivňuje kvalitu svařenců, efektivitu svařování, bezproblémové podávání drátu.

Většinou se setkávám při opravách hořáků se špatně nainstalovaným bowdenem. Nejde jen o špatný typ podle průměru, ale hlavně i o jeho zastřižení (délku). Málo kdo zná speciální střihač na bowdeny nebo ořezávátko, které dokonale ořeže čelo ustřiženého bowdenu tak, aby přesně sednul do konusu průvlaku.  

 

Bowdeny dělíme podle

1)      Typu chlazení hořáku

1.1   Plynem chlazené (s barevnou bužírkou)

1.2   Kapalinou chlazené (bez bužírky, holé)

2)      Průměru svařovacího drátu

2.1  0,6 / 0,8 / 1,0 / 1,2 / 1,4 / 1,6 mm

3)      Podle zakončení nalisované koncovky

3.1  Pro hořáky s Euro koncovkou (nejčastější)

3.2   Speciální (např. Fronius, Esab)

4)      Podle délky hořáku

 Všechny bowdeny se vyrábí ve třech základních délkách (stejně jako délky svařovacích hořáků) 3 / 4 / 5 m. Vždy jsou fyzicky o 0,4 – 0,7 m delší, tzn. například bowden 3 m má skutečnou délku 3,4 – 3,7 m.

5)      Podle použitého typu svařovacího drátu

Nejčastěji se používají klasické ocelové bowdeny, které jsou pro svařovací dráty SG2 / G3Si1  - SG3 / G4Si1 (klasický černý materiál, konstrukční ocel S235 a podobně).  Tyto bowdeny lze použít i pro nerez dráty (legovaná nebo vysocelegovaná ocel). Poslední dobou se však na trhu začínají prosazovat pro nerez dráty i bowdeny, které jsou vyrobeny z nerezu. Nemá to žádný rozumný důvod, protože klasický ocelový bowden v žádném případě „neobohatí“ nerezový svařovací drát, který přes něj leze o uhlík. Uhlík se naváže do nerezu pouze při dostatečném teplu a tlaku (například když použijete obyčejný lamelový kotouč na broušení nerez materiálu, tak díky vysokým otáčkám, teplotě a tlaku na brusku, se uhlík přítomný v lamelovém kotouči naváže na nerez materiál a  nerez s liškou na povrchu je na světě).

Pro hliníkové dráty se používá bowden teflonový, nebo uhlíkoteflonový, který pomáhá chlupatému a měkkému hliníku lépe doklouzat na konec hořáku k průvlaku. Tyto bowdeny jsou vhodné i pro MIG pájení (CuSi dráty) nebo pro trubičkové (plněné) dráty.

  

Barvy bužírek u plynem chlazených hořáků pomáhají označovat pro jaký průměr drátu je bowden určen. Bužírka částečně pomáhá vést ochranný plyn. Důležité to je hlavně u menších hořáků, kde při nesprávně zvolenému bowdenu poklesne průtok ochranného plynu a ani přiškrcení redukčního ventilu nepomůže ke zvýšení průtoku.

Bílá / Hnědá / Černá bužírka je pro drát většinou o průměru 0,6 mm. Jsou vhodné pro nejmenší hořáky typu 15/150A nebo pro integrované hořáky.

Modrá bužírka je pro drát o průměru 0,6 – 0,8 mm, vhodné pro hořáky do 200A.

Červená bužírka je pro drát o průměru 1,0 – 1,2 mm, vhodné pro hořáky 250 – 360A.

Žlutá bužírka označuje, že je bowden pro dráty průměru 1,4 – 1,6 mm.

Kapalinou chlazené hořáky mají bowdeny bez barevných bužírek,  jsou holé.

Tyto holé bowdeny jsou vlastně totožné, jako ty s bužírkou. Jen místo barev se zde musíme orientovat podle označení vnitřního průměru.  Bowden označený vnitřním průměrem 1,5 mm je pro drát 0,6 – 0,8 mm / s vnitřním průměrem 2,0 mm pro drát 1,0 – 1,2 mm / s vnitřním průměrem 2,5 mm pro drát 1,4 – 1,6 mm.

 

Většina svářečů používá větší bowden, určený o třídu většímu drátu a myslí, že se jim bude méně ucpávat bowden vlivem poměděním od drátu. Není to pravda . Naopak, je to nejhorší způsob, jak se snažit odstranit tento problém. Menší drát ve větším bowdenu začne při podávání rotovat = svařovací drát má příliš velkou možnost ohybu a začne se v bowdenu kroutit. Výsledkem je, že podávání drátu není plynulé a dochází k takzvanému kopání drátu.


Proč se ucpává bowden a průvlak poměděným drátem a jak tento problém vyřešit  se dočtete v blogu Správné nastavení přítlaku kladek.

 

Postup výměny bowdenu:

Demontujeme hořák ze svářečky. Položíme jej na zem tak, aby byl natažený rovně (v přímce). Odšroubujeme koncovou zajišťovací matici a průvlak. Vytáhneme původní bowden a zasuneme nový. Kdyby šel u konce špatně nasunovat, tak jej současně otáčíme  a zasouváme. Někdy se může stát, že u těla hořáku narazí bowden do šroubovaného spoje těla a vodiče bowdenu a moc se mu nechce pokračovat dále. Otáčení zajistí to, že bowden přeskočí tento spoj a lze zasunout dále. Našroubujeme koncovou zajišťovací matici. K zastřižení bowdenu použijeme štípačky s čelním břitem (ne boční) nebo střihač bowdenů. Vždy stříháme o cca 5 mm kratší délku oproti mezikusu (držáku průvlaku). Správnou délku zjistíme tak, že při šroubování průvlaku jde první třetina závitu našroubovat na mezikus lehce, další dvě třetiny délky závitu s mírným tlakem.

Když bowden ustřihneme moc krátký – při svařování nemáme hořák v přímce, ale nějakým způsobem se vždy kroutí. Kroucení, ohyb nám vlastně bowden ještě o něco málo zkracuje a zastřižené čelo bowdenu se nedostane ke konusu průvlaku. Pak se svařovací drát posouvá bez opory bowdenu a dochází k nepravidelnému podávání drátu (kopání).

Když bowden necháme moc dlouhý – budeme mít problém našroubovat na mezikus průvlak. Raději však delší bowden a došroubovat průvlak silou – nářadím, jak mít bowden krátký.

 

U hořáků s otočným tělem- hrdlem (stará série Binzel RD nebo nové Abimig) se postupuje totožně. Tím, že je tělo šroubovací, tak má svou vlastní krátkou spirálu. Musíme pouze zajistit, že náš delší bowden dokonale padne při zašroubování do konusu krátké spirály.

 

Specialitou jsou pouze teflonové a uhlíkoteflonové bowdeny, které zastřiháváme na požadovanou délku jinak. Tyto bowdeny  nemají zalisovanou koncovku, ale volně pohyblivou.  Takovéto bowdeny se kombinují ještě s mosaznou spirálou, která se šroubuje na bowden. Pro lepší pochopení: Dají se koupit bowdeny uhlíkové a uhlíkoteflonové samostatné, bez mosazné spirály a pak s mosaznou spirálou (označení těchto bowdenu se spirálou je Kombi). V případě, že koupíte bez mosazné spirály, tak ji stejně budete muset dokoupit. Tato mosazná spirála zabraňuje natavení samotného bowdenu, protože u průvlaku by teflon nebo uhlíkoteflon nezvládnul tak vysokou teplotu a začal by se doslova škvařit. Mosazná spirála se lehce našroubuje na začátek bowdenu (má samořezný závit).

Správná instalace: Hořák máme položený rovně v přímce. Necháváme našroubovaný průvlak. Demontujeme koncovou zajišťovací matici, nasuneme bowden tak, že cítíme odpor mosazné spirály v průvlaku (musí do sebe narazit). Poté uřežeme ostrým nožem konec bowdenu tak, aby vyčníval na konci o cca 20 cm. Přes vyčnívající konec nasuneme plovoucí doraz a zajistíme dotažením koncové matice. V koncovce stroje (panelová koncovka, někdy taky označená jako strojová Eurokoncovka) musíme vytáhnout kapilární trubičku. Kapilární trubička je vlastně mosazný váleček, přes který jde drát. Začátek je viditelný při čelním pohledu na strojovou koncovku, konec pak uvidíte u podavače drátu. Je to poslední trubička která se dotýká drátu před vstupem do hořáku. Na trubičku stačí zatlačit, popř. je někdy zaaretovaná šroubem.  Cílem je, aby vyčnívající bowden byl přesně uřezán na takovou délku, aby nahradil demontovanou kapilární trubičku. Zavádění drátu tedy bude přes kladky podavače a rovnou do teflonového (uhlíkoteflonového) bowdenu. Tím odstraníme častý problém u podávání hliníkových drátu menších průměrů - namotávání drátu do podavače.

 

Údržba: Bowden stačí pravidelně profouknout stlačeným vzduchem. Odstraníme tak otřepy, částečky odloupnutého pomědění drátu. Výměna je vhodná cca 1x za 3 měsíce (podle intenzity svařování). Svařovací dát je výborný dříč bowdenu, při ponechání starého bowdenu v hořáku několik měsíců, lze vidět, jak drát „vybrousí“ drážku do bowdenu. Nejlépe viditelná místa jsou začátek a konec bowdenu, ve středu se obvykle bowden nedeformuje.

 

Autor: Jiří Strachotta

Máte radu nebo připomínku k tomuto článku? Napište reakci do emailu blog@jsweld.cz.