JAK VYBRAT SVÁŘEČKU?

JAK VYBRAT SVÁŘEČKU?

Níže si popíšeme jak správně vybrat svářečku.

Článek je sice delší, ale vyplatí se ho přečíst do úplného konce.

 

Nejdříve si však rozdělíme svářečky na PROFESIONÁLNÍ a HOBBY. Rozdílnost u těchto svářeček je obrovská. Profesionální stroje mají měřené parametry (výkonové parametry uvedené na štítku stroje) při 40°C okolní teploty, zatímco Hobby stroje jsou měřeny při 20°C okolní teploty. Jednoduše řečeno – hobby svářečky mají vlastně poloviční zatěžovatel svářeček profi. Na štítku stroje jsou vždy údaje typu: napájení, jištění, zatěžovatel, napětí na prázdno atd. Naleznete ho na horním krytu, zadním krytu, nebo ze spodní strany (dna) stroje. Vypadá například takto:


Pro každou metodu svařování jsou odlišné parametry, proto jsou většinou na štítu symboly svařování. Na tomto štítku je jako první matoda TIG, pod ní pak metoda obalované elektrody. U každé metody pak tabulka s parametry samostatně.


Údaje, které Vás mají zajímat jsou tyto:

  • Napájení : Jednofázové (1x230V) nebo Třífázové (3x480V). Na výše uvedeném štítku máme stroj jednofázový (1x230V). Označeno jako bod 2.
  • Jištění, tzn. síla jističe, na který se má svářečka zapojit. Na tomto štítku sice není uveden, ale jedná se o důležitý údaj. Když tento údaj není na štítku, tak je 100% v technickém popisu stroje. Svářečky do proudu cca 180 Ampér mají jistič 16A. Vyšší proud znamená vyšší jistič, např. 20A / 25A / 32A. Jističe pro svářečky mají být s pomalou charakteristikou spínání. Jsou označené písmeny „C“ nebo ještě ideálněji „D“. Klasické domácí jističe jsou typu „B“ a mohou někdy vypadávat při prvotním zapnutí stroje nebo prvotním zapálení oblouku. Dnešní invertory však mají funkci SOFT START, což zabraňuje vyhození jističe, ale nespoléhejte na to … Je lepší mít kvalitní a správný jistič.
  • Samotný výkon stroje. Na štítku stroje máme u symbolu svařování obalované elektrody napsány tři hodnoty v tabulce. X = 45% / 60% / 100%. To vlastně znamená zatížení stroje v procentech. Pod touto hodnotou je údaj I2 v Ampérech. Například tedy při zatížení stroje na 60% můžeme svařovat proudem 140A. Tyto hodnoty jsou vždy měřeny za časovou jednotku 10 min. Znamená to tedy, že můžeme svařovat 6 minut proudem 140A a 4 minuty čekat na dochlazení stroje. Respektive 10 minut proudem 125A bez nuceného čekání na dochlazení.


Další parametry pro Vás nejsou moc důležité (napětí na prázdno, izolační třída stroje atd.)

 

Zdůrazňuji, že tento štítek je od profi stroje, takže tyto hodnoty jsou měřeny při 40°C okolní teploty. Ani v parném létě na zahradě nebo ve vyhřáté garáži nám stroj nebude dělat problémy, nebude se přehřívat a bude vždy schopen svařovat.

 

U hobby strojů měřených při 20°C okolní teploty však budeme mít problém. Stroje se při zátěži zahřívají. Každý stroj má ventilátor chlazení, ale i v zimním období se teplota kolem svářečky snadno dostane přes 20°C, díky zatížení stroje svařováním. Budeme chtít svařovat hobby strojem elektrodou o průměru 2,5 mm, nastavíme na svářečce cca 100A, vyvaříme jednu či dvě elektrody a dále nenasvařujeme nic. Budeme muset čekat na nucené dochlazení ventilátorem. Na čelním panelu nám bude svítit kontrolka přehřátí. Po nuceném dochlazení se kontrolka vypne a můžeme zase svařovat.

20°C a 40°C je sakra rozdíl ….

Dalším rozdílem hobby a profi stroje cena náhradních dílů. Paradoxně je cena náhradních dílů nižší u profi strojů. Profi výrobce Vám také zaručí lepší dostupnost náhradních dílů a hlavně dostupnost servisu. Hobby stroje se v servisních střediscích svařovacích technik dávají do odpadkového koše. Drahé díly, špatná dostupnost, žádné elektro schémata. Toto se u profi výrobců nestává a se servisem není problém.

 

Samotný výběr svářečky:


1. Podle metody svařování:

1.1) Obalovaná elektroda

1.2) MIG-MAG (céóčko)

1.3) TIG /WIG

1.4) Multifunkčí


Dnešní invertorové svářečky na obalovanou elektrody umožňují svařovat všechny typy elektrod.

Hliníkové, návarové, nerezové atd. Všechny moderní stroje mají funkce jako HOT START pro lepší zapálení oblouku, ANTI STICK pro nepřilepení se elektrody k materiálu, AR FORCE pro stabilitu oblouku atd.


Tyto stroje mají i možnost přepínání na TIG metodu. POZOR! Jedná se o takzvaný LIFT TIG (LIFT ARC), což je škrkací TIG metoda bez možnosti nastavení kompletního průběhu svařování TIG oblouku. Je to vlastně jen „doplňková“ metoda, která splete hodně zákazníků. Bez možnosti nastavit předfuk plynu, náběh proudu, koncový proud, dofuk plynu atd. je takovéto TIGování vlastně nesmyslné. Navíc ani nemluvím o pořízení TIGového hořáku s uzavíracím ventilkem v těle, pořízení spotřebního materiálu (wolframová elektroda, hubice, kleština, pouzdro atd.) a taky pořízení inertního plynu Argon. Při součtu těchto položek je pak lepší koupit stroj přímo na TIG metodu s HF vysokofrekvenčním zápalem wolframové elektrody, kde metoda svařování obalovanou elektrodou je taky.

 


2. Podle napájení a výkonu:

2.1 ) Jednofázové

2.2) Třífázové

Jednofázové stroje mají většinou výkon do 200A. Nad 200A to pak jsou stroje třífázové.

 


3. Podle typu stroje:

Existují pouze dva typy strojů. První jsou svařovací invertory, kde výkon stroje vytváří elektronika (tranzistory). Proto se u mnoha modelů invertorových svářeček píše popisek „IGBT“ . IGBT je značení výkonových tranzistorů nebo modulů. Invertor má výhody: mnohem nižší hmotnost svářečky, menší rozměry, vyšší efektivita. Invertory mohou být u všech metod svařování nebo i řezání: plasma, obalovaná elektroda, MIG-MAG, TIG. Obrovskou nevýhodou invertorů je však poruchovost. Zde platí = čím více elektroniky, tím více potíží = drahý servis.

 

Druhý typ zastupují svařovací poloautomaty. Poloautomatická svářečka je vlastně opak invertoru. Výkon stroje je vytvářen v hlavním silovém transformátoru a pár funkcí obstarává řídící deska. Zde je výhoda bezporuchovosti. Pokud budete stroj pravidelně důkladně foukat tlačeným vzduchem a udržovat ho v suchém prostředí, tak vyrdží věky. Nevýhodou jsou však hmotnost a rozměry stroje. Dříve byly stroje s výkonovým transformátorem pro metodu obalované elektrody, dnes je to jen přežitek. Poloautomaty dnes najdeme u profi výrobců jen  v oblasti metody svařování MIG-MAG.

 


4. Podle toho kde a v jakých podmínkách budu svařovat:

Budete svařovat doma v garáži nebo v dílně, kde je stabilní napětí?

Nebo budete stroj používat na stavbách, dlouhých prodlužkách, či elektrocentrále?

Toto rozdělení zahrnuje dva typy strojů.

První je klasický, který zvládne síťové podpětí a přepětí v rozsahu cca 15%. Musíte vědět, že když soused pustí třeba velkou cirkulárku, manželka začne žehlit a k tomu zapne třeba elektrickou konev na vodu nebo elektrickou troubu, tak si moc neposvařujete. V síti bude díky velkému odběru proudu podpětí vyšší jak 15% a svářečka v lepším případě nebude svařovat (bude jen prskat), nebo v horším případě zničíte podpětím výkonové prvky a svářečka bude v tahu. Stejný problém může nastat obráceně, když manželka a soused vypnou vše v jeden moment. V síti bude přepětí a svářečka zase bude v tahu. Tyto svářečky prostě potřebují stabilní napájecí napětí. Nemůžete je zapojovat na dlouhé prodloužení nebo na centrálu.

Ale jsou i stroje podpěťové, které zvládnou vyrovnat cca 40 nebo i 60% nestabilního napětí.

Jsou to stroje, které jsou konstruovány přímo na nestabilní napětí. Tzn. na elektrocentrály, na dlouhé prodlužovací přívody, nebo na stavby, kde je pouze jeden hlavní rozvaděč. Pokud plánujete svařovat v podobném prostředí, určitě si raději připlaťte za podpěťový stroj. Peníze se vám vrátí ve smyslu bezporuchovosti, tzn. za servisní opravy.


Všeobecně – nejčastější chyby:


Svářečky nezapojujte na jiné prodlužovací kabely, jako je jejich průřež vodičů na přívodním kabelu. Tzn. podívám se na svářečku a vidím na přívodním kabelu, na jeho bužírce napsáno 3x2,5mm2, tak ji zapojím na stejný průžez vodiče prodlužky! Pro svářečky nepoužívejte kabelu o průřezu menším, jak 2,5mm2!


Nikdy nezapínejte svářečku na bubnovou prodlužku. Prodloužení smotané do kruhu na bubnu tvoří elektromagnetickou cívku a je velká pravděpodobnost zničení stroje. Navíc jsou bubnové prodlužky dostupné pouze v průřezu kabelu 1,0 nebo 1,5 mm2. Průřez 2,5 mm2 se také prodává, ale stojí nehorázné peníze. Když si ji náhodou koupíte, rozmotejte kabel tak, aby nebyl namotaný na středu bubnu.


Čistěte svářečky! Pravidelná údržba vyfoukání stlačeným vzduchem prodlouží životnost svářeček několikanásobně. Nejčastější chybou je to, že něco posvařujete, necháte stroj zapnutý a svar začnete brousit. Zapnutý stroj má mnohdy aktivovaný ventilátor chlazení. Při broušení pak všechen brusný – elektrovodivý prach nasaje ventilátor přímo do svářečky. Tam spojí elektronické komponenty a dojde ke zkratu. Vždy foukejte stroje s demontovaným krytem. Někdy výrobce v manuálu píše, že se stroj má foukat přes chladící průduchy. To je naprostá blbost, takto ho nikdy nevyčistíte. Nebojte se odšroubovat kryty a vyfoukat stroj pořádně. Odšroubování krytů nemá vliv na záruku! Pouze některé nové stroje jsou opatřeny plombou na krytu stroje, aby se do něj nikdo nedostal. To je však ojedinělé.


Pamatujte, že i svařovací hořáky a svařovací kabely mají nějaké maximální proudové zatížení. Když nevíte jaké, zeptejte se prodejce! Tím dosáhnete efektivního výsledku a hlavně dlouhé životnosti těchto spotřebních dílů.


U svářeček s vodním chlazením hořáku pamatujte na to, že obsah nádobky má být čistý. V zimním období nezapomenout na nemrznoucí směs. I zde platí to, co u auta – nikdy nemíchat barvy! Při špinavém obsahu nádobky, smíchání jiné nemrznoucí kapaliny, zamrznutí vodního okruhu nebo použití obyčejné vody poškodíte těsnící kroužky v čerpadle. Při doplňování kapaliny používejte vždy jen destilovanou vodu nebo nemrznoucí směs stejné barvy.


Když se Vám svářečka pokazí, nedávejte ji do kteréhokoliv elektro servisu! Opravář televizí, praček nebo klasický elektrikář vám ji stejně neopraví, nakonec ji poškodí ještě více. Pouze vyškolení specialisté na svářečky chápou, jak mají stroj nejprve proměřit a vyzkoušet, aby náhodou dalším zapojením stroje do sítě nebyl ještě více poškozen. Autorizovaný servis opravuje desky s elektronikou pouze výměnným způsobem. Neautorizovaný servis s odborníkem je schopen vyměnit jednotlivé díly na desce a je levnější.


Pro určení výkonu svářečky pro obalovanou elektrodu se řídíme takto - na 1mm průměru elektrody potřebujeme cca 40A. Tzn. na elektrodu o průměru 2,5 mm je potřeba cca 100A, na elektrodu 3,2 mm pak 130A.


U MIG-MAG (céóčkových) strojů je to vlastně jedno. I když budeme mít stroj, který utaví jen drát o průměru 0,8 mm a budete chtít svařovat něco většího, tak to svaříte na několikrát. První svarovou housenku jako kořenovou vrstvu. Druhou, třetí atd. pak jako další vrstvy na  vrstvu kořenovou. Když však budete vědět, že máte ke svařování silnější materiály, doporučuje se zvolit stroj silnější, který nemá problém utavit například drát o průměru 1,2 mm.